|
|
Školství na konci
války
Uchazeči
o studium
Školní rok
1944-1945
Změny po
válce
Práce a další život
absolventů ústavu
Sjezdy
Poznámky
Nahoru |
Milý čtenáři této
stránky
Uplynula velmi dlouhá doba od událostí, které jsou zde popisovány.
Je možné, že zaujmou i mladší generaci. Snad rozpozná,
že tehdejší studenti měli jiné starosti než hry plné násilí a
drogy.
Stav českého školství na konci
války
Hned na začátku okupace Československé
republiky německými vojsky došlo k uzavření vysokých škol a většiny středních škol
pod záminkou projevů odporu obyvatelstva Čech a Moravy, zvláště
vysokoškoláků. Byly provedeny bezohledné razie na vysokoškolských
kolejích a mnoho studentů bylo popraveno nebo zemřeli v koncentračních
táborech. V této těžké době zbývalo jen několik středních škol, které
mohly poskytnout vzdělání mladým lidem. Jednou z nich byl Učitelský
ústav v Chrudimi. Bylo jasné, že Němci nemohli nahradit české učitele i
když to považovali za potřebné z hlediska šíření jejich ideologie.
Snažili se o to aby tuto ideologii propagovali na českých středních
školách všichni vyučující. Na Učitelském ústavu o to dbal ředitel Ital
Piazza.
Uchazeči o studium a přijímací
zkoušky
Ke studiu na chrudimském ústavu se přihlásilo několik set
uchazečů. Přijímací zkoušky prověřovaly znalosti studentů z
běžných předmětů tak jak probíhají i v současné době. Německá okupace
přinesla však podstatné změny do přijímacích zkoušek. Na zkoušku z německého
jazyka se kladl zvláštní důraz. Uchazeči museli prokázat znalost v
písemné i ústní zkoušce, kterou řídil německý inspektor. Ústní zkouška
proběhla v chrudimském muzeu, kde měli uchazeči prokázat ovládání
němčiny v mimoškolním a neběžném prostředí. V duchu německé
ideologie byli uchazeči zkoušeni i v tělesné zdatnosti v některých
atletických disciplinách a hrách. I na to dohlížel tento inspektor.
Zkoušky proběhly anonymně s přidělenými osobními
čísly.Protekce a jiné podvody dnešní doby se nevyskytovaly, protože
Čechům hrozil za nepatrné provinění koncentrační tábor
a Němcům
východní fronta. Byl to ve svém důsledku rozsudek smrti.
Poslední válečný školní rok 1944 -
1945
Do prvního ročníku byli vybráni studenti podle pořadí
výsledků přijímacích zkoušek. Sešli se tak studenti ze všech krajů Čech
a Moravy. Ve vyučovacích předmětech se dával důraz na znalost němčiny,
některými vyučujícími byly dodržovány německé směrnice snad více než
bylo třeba. Ředitel Piazza zahajoval hodiny dějepisu arijským pozdravem
zdviženou pravicí. V té nebezpečné době si nikdo nedovolil protestovat.
Německá terminologie byla dodržována i v matematice (prof. Lange) ,
v zeměpisu i v dalších předmětech. Čeští profesoři však tuto povinnost
nedodržovali. Vyučování bylo ke konci války pravidelně v poledne
přerušováno přelety anglo-amerických bombardovacích leteckých svazů.
Pobyt v leteckém krytu nikoho neznepokojoval, protože bylo zřejmé, že
strategický význam Chrudimě je pro válku zanedbatelný a trval většinou
velmi krátce k nelibosti studentů. V poslední válečné jarní dny
roku 1945 byl ústav uzavřen a vyučovalo se samostudiem. Písemné práce se
odevzdávaly při příležitosti občasných konzultací s profesory. Tak
skončil školní rok a s ním i válka.
Učitelský ústav v poválečné době
V
ústavu nastaly radikální změny v zaměření výuky, v profesorském sboru i studentů. Řízením ústavu byl pověřen prof. Alois Říha, odešli vyučující
předmětů, které již vyučovací osnova neobsahovala, němčina byla
nahrazena ruštinou. Matematiku a fyziku vyučoval prof. Zieris. Studenti ze vzdálených okresů přestoupili do škol
v místě bydliště. Někteří studenti odešli studovat na školy
s jiným
zaměřením. Odešlo mnoho studentů, mezi nimi i Petr Haničinec, později
známý herec. V dalším roce byl název Učitelský ústav změněn na
Pedagogické gymnázium. V pozdějších letech byly na jeho místě
postaveny obytné budovy.
Učitelské povolání
Po maturitě byli
téměř všichni přiděleni do škol v pohraničních okresech, kde byl
nedostatek učitelů. Odsunem německého obyvatelstva vznikly obtížné
podmínky pro nové obyvatelstvo, ale většina mladých učitelů zde našla
svůj domov natrvalo.
V dalších letech pokračovali ve studiu na
vysokých školách. Mnozí z nich opustili učitelské povolání a přešli ke
studiu jiných oborů. Dosáhli vysokých funkčních zařazení v
pozemním vojsku a letectvu naší armády, na vysokých školách a na výzkumných
pracovištích. Začátky učitelského povolání popisuje Z.Číhal ve
svém dopisu, uveřejněném v odkazu poznámek.
Přátelství po dlouhých
letech
Potvrzuje se, že přátelství navázané v mladých letech, je
velmi pevné. Svědčí o tom pravidelné sjezdy, v poslední době
každoročně v říjnu v Pardubicích. O organizaci se starají Milena Volfová
a Josef Vondráček. Při této příležitosti jsou aktualizovány všechny
adresy. V seznamu není možné zveřejnit úplné adresy. V nutném případě
můžete obdržet adresu zprostředkovaně po souhlasu adresáta.
V odkazu fotoarchiv
budou aktualizovány fotografie účastníků posledního sjezdu. Další
fotografie jsou přístupné na webové stránce Seznamu /spolužáci.cz
(zde).
Poznámky
Milí spolužáci, pokud byste chtěli tuto
stránku doplnit nebo něco z ní vyškrtnout, napište mně nebo zavolejte na
776 213 200.
Na tuto výzvu reagoval Zdeněk Číhal, opravil některé nepřesnosti
a doplnil stránku
dopisem, uveřejněným v tomto odkazu
(po malé úpravě rozsahu).
Webmaster: Ing.Jaromír
Topolsky
|
|
Vedoucí představitelé
profesorského
sboru
1945 - 1948 
Alois Říha
ředitel
Emil Barták
třídní
čeština
Frant. Machytka
třídní
přírodověda 
Josef Zieris
mat fyz
|
